O svých čtrnáctých narozeninách, jedno větrné březnové odpoledne, Bobby šel Central Parkem do Manhattan Chess Club, na nejdůležitější zápas jeho začínající kariéry, netřásl se strachem ale zimou.
Byl to dobrý pocit uvnitř dobře vytopeného klubu. Jeho soupeř, Dr.Max Euwe, z Holandska, čekal. Bylo mu 56 let, oblečen konzervativně, a dobře přes 180 cm vysoký, připomínal obra vedle Bobbyho. Nehledě na čtyřicet let, které je dělily ve věku, byli studie protikladů.
Euwe, doktor filosofie a profesor matematiky na Amsterodamském Lyceu, byl dřívější mistr světa, když porazil svého předchůdce v roce 1935 logickým a promyšleným přístupem ke hře. Byl vyrovnaný, uhlazený, a zralý velmistr reprezentující starou gardu, který v životě hrál turnajové bitvy s mnoha legendárními postavami. Nehledě na jeho jemné chování měl úspěch v boji a nepravděpodbně s heho akademickou a šachovou statečností, byl Evropská těžká váha mezi amatérskými boxery. V kontrastu Bobby, byl nervozní a plachý, šachový talent z Brooklynu, mladý hráč, a začínal se vyvíjet, v čele přicházející generace amerických hráčů. Byl potěšen výhrou na U.S.Juniorském mistrovství předcházející léto, ale začínal získávat sebedůvěru po oslavované "Partii století". Za šest měsíců tato partie ho stanovila jako více než rarita: Byl nyní nová hvězda na mezinárodním šachovém nebi. Nakolik Bobby chtěl hrát s Euwem, věhlasný doktor také byl zaujat vyhlídkou zahrát si se zázračným dítětem.
Bobby pozdravil Dr. Euwe zdvořilým podáním ruky a jemným úsměvem. Byl to přátelský zápas, žádné tituly za ním nebyly - exhibiční zápas na dvě partie byl sponzorování Manhattan Chess Club, který dal Bobbymu příležitost hrát hráčem světové třídy. Sázka byla bídně malá: $100 celá, $65 vítězi, a $35 pro poraženého.
Když seděli u stolu, profesor a mladík vytvářeli téměř komický obrázek. Euweho dlouhé nohy se sotva vešly pod stůl, seděl šikmo jakoby nebyl součástí události. Bobby ve vší vážnosti, seděl přímo, aby dosáhl na figury, jeho lokty nacházely cestu na šachovnici. Malý zástup, se shromáždil kolem a sledoval tahy. Euwe ve velmistrovském stylu přehrál Bobbyho do dvaceti tahů, sklonil krále. Pokořený Bobby vyrazil z klubu v slzách a běžel na metro. Euwe neprojevoval příliš pýchy z lehkého vítězství, protože cítil, že Bobby byl pouhý chlapec ale "slibný".
Další den byl Bobby zpátky v 2:30 p.m. na druhou partii zápasu. Tentokrát měl mírnou výhodu s bílými figurami, které mu dovolily rozvinout jeho oblíbenou strategii. Byl odhodlán tentokrát neprohrát. Po výměně figur, měl pěšce navíc v koncovce, která vypadala, že bude remizová. Když Bobby nabídl vyměnit věže, Euwe nabídl remízu při 41.tahu. Bobby chvíli přemýšlel a neochotně souhlasil.
Frank Brady - Koncovka
Byl to dobrý pocit uvnitř dobře vytopeného klubu. Jeho soupeř, Dr.Max Euwe, z Holandska, čekal. Bylo mu 56 let, oblečen konzervativně, a dobře přes 180 cm vysoký, připomínal obra vedle Bobbyho. Nehledě na čtyřicet let, které je dělily ve věku, byli studie protikladů.
Euwe, doktor filosofie a profesor matematiky na Amsterodamském Lyceu, byl dřívější mistr světa, když porazil svého předchůdce v roce 1935 logickým a promyšleným přístupem ke hře. Byl vyrovnaný, uhlazený, a zralý velmistr reprezentující starou gardu, který v životě hrál turnajové bitvy s mnoha legendárními postavami. Nehledě na jeho jemné chování měl úspěch v boji a nepravděpodbně s heho akademickou a šachovou statečností, byl Evropská těžká váha mezi amatérskými boxery. V kontrastu Bobby, byl nervozní a plachý, šachový talent z Brooklynu, mladý hráč, a začínal se vyvíjet, v čele přicházející generace amerických hráčů. Byl potěšen výhrou na U.S.Juniorském mistrovství předcházející léto, ale začínal získávat sebedůvěru po oslavované "Partii století". Za šest měsíců tato partie ho stanovila jako více než rarita: Byl nyní nová hvězda na mezinárodním šachovém nebi. Nakolik Bobby chtěl hrát s Euwem, věhlasný doktor také byl zaujat vyhlídkou zahrát si se zázračným dítětem.
Bobby pozdravil Dr. Euwe zdvořilým podáním ruky a jemným úsměvem. Byl to přátelský zápas, žádné tituly za ním nebyly - exhibiční zápas na dvě partie byl sponzorování Manhattan Chess Club, který dal Bobbymu příležitost hrát hráčem světové třídy. Sázka byla bídně malá: $100 celá, $65 vítězi, a $35 pro poraženého.
Když seděli u stolu, profesor a mladík vytvářeli téměř komický obrázek. Euweho dlouhé nohy se sotva vešly pod stůl, seděl šikmo jakoby nebyl součástí události. Bobby ve vší vážnosti, seděl přímo, aby dosáhl na figury, jeho lokty nacházely cestu na šachovnici. Malý zástup, se shromáždil kolem a sledoval tahy. Euwe ve velmistrovském stylu přehrál Bobbyho do dvaceti tahů, sklonil krále. Pokořený Bobby vyrazil z klubu v slzách a běžel na metro. Euwe neprojevoval příliš pýchy z lehkého vítězství, protože cítil, že Bobby byl pouhý chlapec ale "slibný".
Další den byl Bobby zpátky v 2:30 p.m. na druhou partii zápasu. Tentokrát měl mírnou výhodu s bílými figurami, které mu dovolily rozvinout jeho oblíbenou strategii. Byl odhodlán tentokrát neprohrát. Po výměně figur, měl pěšce navíc v koncovce, která vypadala, že bude remizová. Když Bobby nabídl vyměnit věže, Euwe nabídl remízu při 41.tahu. Bobby chvíli přemýšlel a neochotně souhlasil.
Frank Brady - Koncovka
Žádné komentáře:
Okomentovat