pátek 31. prosince 2010

Reggio Emilia - Navara nemusel prohrát

Oba hráči v partii 3. kola turnaje Reggio Emilia měli španělská jména  Vallejo Pons - opravdický Španěl a David Navara, nejlepší český šachista. Rozehráli španělskou hru: 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bb5 a6 4.Bxc6 dxc6, výměnný systém s Fischerovým tahem 5.0-0. David obětoval pěšce b7 a vtipně vytvořil pozici, kde mohl vynuceně remizovat:



Letmým pohledem je vidět, že pokud by černá věž napadala dámu Rb8 - Ra8 - Rb8, ta nemá úniku a partie by musela skončit remízou trojím opakováním pozice. Ale David se pokusil hrát na výhru lákavým tahem Be2 donutil Španěla vymyslet pěknou, i když trochu zbytečnou kombinaci s obětí kvality Nxe5, Qe8 a Rxd6 (ještě lepší byl jednoduchý ústup věže Rd2). Nakonec partie přešla do koncovky, která už byla značně horší pro černého.

V další zajímavé partii Caruana - Short, velmistr přehlédl celkem jednoduchou kombinaci, kdy po chybném mezitahu černého b4xc3 (správný tah byl Bxd5) automaticky dobral pěšce b2xc3 a dal černému šanci zahrát správný tah Bxd5 a trápil se v lepší dámské koncovce, kterou pak naštěstí stejně vyhrál. Mohl však ihned rozhodnout partii efektní kombinací, která vedla až do matu. Podobné impulsivní reakce znám na vlastní kůži. Jsou to reflexy typu "oko za oko, zub za zub". Z podobného reflexu vyplynula moje největší hrubá chyba v tomto roce, která mi na rozdíl od tohoto velmistrovského případu stála bod ve vyrovnané partii, kdy jsem měl navíc spoustu času na rozmyšlenou. Sebesamozřejmější tah je potřeba vždy zkoumat, jestli je to opravdu ten nejlepší. Lidský mozek podléhá mnoha falešným impulsům, které ho svádí k osudným chybám.

Žádné komentáře:

Okomentovat