Objevil jsem ChessFlash PGN Viewer Quick Publisher a to mě navedlo na postupné publikování nejfantastičtějších tahů v partiích šachové historie. Robert J. Fischer v jednom interview řekl, že nevěří v šachu na žádnou psychologii, ale pouze na dobrý tah. Inspiroval mě také Tim Krabbé, který má na své úžasné stránce o šachu i sbírku 110 fantastických tahů. S výběrem některých bych si dovolil polemizovat, ale některé jsou opravdové lahůdky. Pokročilejší začátečník v šachu dokáže krásu těch tahů ocenit. Z těchto 110 tahů vyberu jen ty, které nejvíce zaujaly mě a otestuju je předtím silným šachovým motorem. Nechci kopírovat pozice sesbírané Timem, ale využít nové možnosti přehrát si to na obrazovce a pokochat se různými variantami. Je to od něj úžasná práce vyhledat ty fantastické tahy.
Nejlepší tah musí být absolutní pravda a musí být blesk z čistého nebe. První dojem musí vyvolat otázku, "cože?, je to vůbec možný?" Pak po hledání odpovědi se postupně dochází k tomu, že to možné je a že to je dokonce nejlepší cesta k výhře. Nemám rád efektní tahy v pozici, kde je spousta cest a rychlejších k výhře, nebo ty tahy a následující kombinace jenom pěkně vypadají, ale nikam nevedou. Jeremy Silman takové tahy nazývá "kombinacemi idiotů". Je to jako slovní exhibice některých lidí, za nimiž se skrývá prázdnota a faleš.
V dalším článku uvedu nejlepší šachovou kombinaci historie, která prý u Tigrana Petrosjana vyvolala takovou náklonnost k šachu, že se nakonec stal mistrem světa. Petrosjan byl mistr světa 1966 - 1969, kterému vzal titul Boris Spasskij, kterému zase vzal titul Robert Fischer v roce 1972, kdy jsem trávil rok na povinné vojenské službě tak mě osobně přivedl tím znovu k šachu. Tenkrát jsme se spolubojovníkem Karlem Příbem, doufám že si to jméno pamatuji dobře, imitovali zápas Fischer - Spasskij.
Následující tah ocenil i šachový fenomén Garry Kasparov:
Zajímavé je, že když se průměrný hráč na tu pozici podívá, a ví že tam je rozhodující tah, tak tento tah najde. Ale v praktické partii si troufám tvrdit nemusí tento tah napadnout, protože ho tam člověk nehledá. Ale pokud už podobný obrat uviděl, tak ho to může trknout.
Rád bych také dále uvedl tímto způsobem sbírku 35 pozic z praktických partií, kde jeden hráč v elementárně vyhrané pozici vzdal partii, protože prostě neviděl vítězný tah a předchozím tahem soupeře padl do deprese. Podobná situace je například v předchozím článku po tahu černého ...c6, kdy se zdá, že bílá věž je ztracena pro mat na h2. "Poslední hrubá chyba". Jeden známý americký šachista vyprávěl o své největší hrubé chybě v partii s R. Fischerem, který u partie usnul a hrozila mu prohra na čas. Jeho soupeř udělal osudnou chybu, že Fischera včas vzbudil. Ten se vzpamatoval a partii rychle vyhrál.
Žádné komentáře:
Okomentovat